Konference BiblioCon24 nesla ve svém záhlaví číslovku 112 a heslo offen.lokal.global. Jedná se o největší německou knihovnickou konferenci, které se každoročně účastní několik tisíc odbornic a odborníků z celého Německa i zahraničí. Letos se konala od 4. do 7. 6. 2024 v Hamburku. Díky přeshraničnímu projektu Knihovna odvedle, který rozvíjí spolupráci českého a německého knihovnictví i letos bylo české zastoupení na konferenci hojné. Nejen v roli účasti, ale Česko mělo i své bloky v programu. Konkrétně se konference zúčastnil český knihovnický výsadek ve složení Veronika Chruščová, Lenka Hanzlíková, Petra Hrochová (MKP), Lenka Maixnerová, Tomáš Foltýn (NKČR), Anne Petrak (KUK), Dana Petrýdesová (KKL), Gabriela Obstová, Gabriela Svobodová (KJM) a Tomáš Kobes (SVKPK). V programu se česká stopa objevila v rámci prezentace posterů (projekt Digitální Odysea Nadace Vodafone a Moudré sovičky), meziknihovní spolupráce (poster MKP small talks na stánku hamburských knihoven), příkladů dobré praxe (příspěvek Anne Petrak na téma zvířecí terapie v KUK v rámci otevřené konferenční platformy #Freiraum24), představení nové strategie Národní knihovny ČR Tomášem Foltýnem) a samostatným diskusním blokem na téma Positive, negative or neutral? The highly-charged nature of Czech librarianship at the front lines of European culture wars. Velké poděkování za organizaci celé české účasti patří Veronice Chruščové, která celý český výsadek koordinovala a zorganizovala tak, že všichni byli tam, kde měli být a zúčastnili se toho, čeho se měli zúčastnit. Včetně zařízení mimořádné návštěvy Zentralbibliothek Bücherhallen Hamburg s českým výkladem.
BiblioCon24 – české postery
Bücherhallen Hamburg je veřejná knihovna pro město Hamburk, která má status nadace (Stiftung) a za provoz knihovny je zodpovědná rada, kde jsou zastoupeni lidé z vedení knihovny, lidé z města a nadace. Nejde tedy o čistě městskou organizaci. Celkem má v Hamburku (cca 1 800 000 obyvatel) 36 kamenných knihoven, které doplňují mobilní služby ve složení 2 bibliobusy, 1 multifunkční dodávka a 1 bibliokolo. Čtenářskou základnu tvoří asi 250 000 lidí s aktivním čtenářským průkazem. Pro aktuální diskuzi v MKP může být zajímavé, že Zentralbibliothek a zhruba polovina knihoven v síti mají v některé hodiny (typicky víkend a dopolední hodiny) zcela samoobslužný provoz bez přítomnosti knihovnictva za pulty. Na otázku, jaké potíže tento provoz přináší, byla odpověď, že vlastně žádné. Občas se vyskytne něco, co je pak potřeba dát do pořádku, ale není toho mnoho a spíše se jedná o nehody, než o zlý úmysl škodit (např. politá kniha). Pobočky mají vstup autorizovaný na čtenářský průkaz, Zentralbibliothek je přístupná volně všem zájemcům o její služby.
Zentralbibliothek je největší knihovnou v síti a nachází se v centru města blízko Hlavního nádraží v budově bývalé pošty. Knihovna využívá větší část této památkově chráněné budovy a prostor je to opravdu velkorysý, který umožňuje umístit i automatizovanou třídící linku. V tuto chvíli jsou ve fázi přípravy na stavební úpravy související s instalací nové linky, která by měla ulehčit práci knihovníkům a odlehčit přetíženému výtahu. Stavba by měla být zahájena na začátku prázdnin a dokončena na podzim letošního roku.
Hlavní vstup je umístěn směrem do centra města a na velkou piazzetu před knihovnou. Vstupní prostor z uliční úrovně slouží hlavně jako pobytový prostor s nabídkou nového fondu a samoobslužnými službami (vracení, půjčování, placení), informačním pultem, výstavním systémem a multifunkčním sálem. Kavárna je umístěna v prvním patře, kde je také umístěno dětské oddělení. Samostatné oddělení pro mládež je pak v suterénu budovy a knihovníci se tam prý vyskytují zřídka, hlídkuje pouze ochranka. Suterén je také určen na prodej vyřazených knih (jednotka za euro), výtěžek jde zpět do nákupu fondu. Zatím nevyužitá plocha suterénu bude využita pro vybudování FabLabu. V dalších patrech je pak umístěn fond, který tvoří různé druhy dokumentů, včetně (stále ještě) velké nabídky filmů a hudby na pevných nosičích ve volném výběru a not. Předpokládá se ale, že tento fond bude postupně umístěn do skladu a uvolněná plocha využita k jiným účelům. Zejména tedy fond filmů a hudby, protože zde nabídku doplňují i online služby (v Německu působí mnoho poskytovatelů výpůjčních online platforem pro knihovny). Nechybí ani místnost s veřejnými internetovými stanicemi, scanery, kopírkami. V prostoru knihovny je také dostupná veřejná wi-fi (WLAN).
Prohlídka knihovny probíhala díky vstřícnosti kolegyně s českými kořeny v češtině. Vzhledem k mnoha společným tématům by dávalo velký smysl s knihovnou v Hamburku, a to i přes poměrně velkou vzdálenost, udržovat nadále přátelské vztahy.
Program této konference je velmi rozsáhlý a současně probíhá hned několik tematických bloků, vč. uzavřených pracovních jednání tematických skupin, komerčních prezentací a programu na stáncích jednotlivých firem. Ty nabízejí knihovnám své služby od digitalizace přes knihovní systémy, vybavení interiérů až po dodávání dokumentů (fyzických i elektronických) a knihařské zpracování fondu. Vybírat tak bylo z čeho a podrobný zápis by byl na další dvě strany, tak snad jen telegraficky, co mě z navštíveného nejvíce zaujalo…
Jak už bylo řečeno výše, konference je mezinárodní a zahraniční hosté byli nejen z Česka, ale také Dánska, Holandska, USA, Mexika, Bulharska nebo Litvy. Všichni se sešli na úvodních přednáškách, které byly v angličtině s možností následné debaty v užších kroužcích. Nejvíce mě z tohoto světového pelmelu zaujal projekt Univerzitní knihovny v Mexiku, která se podílí na národním projektu Digital Afterlife. Ten navazuje na silnou mexickou tradici připomínání si mrtvých, která se nově přesouvá i do online prostředí. Projekt zkoumá nejen počet a rozšiřování “pamětních” stránek na webu, ale řeší i nakládání s profily zemřelých na sociálních sítích. Kolegyně z Národní knihovny z Litvy pak měla příspěvek o posílení povědomí o důležitosti četby na základě ne úplně dobrých litevských výsledků v celoevropském průzkumu PISA. S prosazením národní kampaně na podporu četby mají v Litvě snad ještě větší problémy než u nás v ČR. Jednou z možností, která by mohla zviditelnit knihu jako artefakt je virální kampaň. Což bylo i tématem naší debaty, kde jsme kolegyně z Litvy upozornily na rizika a negativa, která může virální sláva přinést, pokud přesáhne určitou mez. A nakonec, že ani ten dopad nemusí být takový, jaký by si představovali.
Zahraniční hosté také vystoupili v krátkých projevech na slavnostním zahájení, které se konalo v atriu Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg „Carl von Ossietzky“. Organizátoři každému z nich přidělili jedno slovo korespondující s mottem letošního ročníku konference. Zazněly tak úvahy a příběhy na téma dobrovolníci, partnerství, angažovanost, energie, vzdělávání, podpora, důvěra nebo veřejná správa.
Německo je země bibliobusů. Proto nemohly chybět ani na největší německé konferenci. Tři velké parkovaly po celý den před kongresovým centrem a o jejich roli ve službách veřejnosti se mluvilo na samostatném bloku Mobile Lernräume. Kolegyně z Brém se podělily o své zkušenosti s prací s dětmi v prostředí pojízdné knihovny. Bibliobusy zajíždějí zejména do škol, kde plní roli bezpečného místa i pro děti, jejichž rodným jazykem, nebo jazykem jejich rodičů, není němčina. Snaží se je vtahovat do společenských témat prostřednictvím otázek v rámci Filozofického měsíce, který nahradil klasické měsíční soutěže. V bibliobusu je vždy položena jedna složitější otázka se společenským přesahem a děti k ní píšou své komentáře nebo myšlenky. Pokud chtějí, mohou si o tom s knihovnicí popovídat. Bibliobusy slouží i jako místo poznávání nejbližšího okolí a jeho historie, protože se ukazuje, že děti neznají historii a příběhy místa, kde žijí. Zmíněné aktivity jsou zároveň argumenty, když někdo z politiků položí otázku, proč Berlín potřebuje pojízdnou knihovnu. Kolegové ze Saské Kamenice (Chemnitz) seznámili zúčastněné s přípravou nového bibliobusu, který je právě ve výstavbě. Nový FaBi by měl mít střední tonáž (7,5t) a elektrický pohon. Zapojení veřejnosti proběhlo při výběru polepu, kdy lidé měli možnost vybírat ze tří návrhů. Knihovna bude jezdit hlavně ke školám a nesmí překročit hranice města, protože projektové peníze. Vzhledem k přemýšlení o nové pojízdné knihovně v MKP bychom měli vývoj v Kamenici dále sledovat. Kontakty máme. 🙂
Blok s názvem Veränderung gestalten se věnoval knihovnám v procesu změny. Tedy tématu, které je aktuální i v MKP. Zajímavý byl příspěvek o procesu změny kolegů z Kolína a Fachstelle für Öffentliche Bibliotheken NRW, který se věnoval posunu vnímání poboček, které se řídí jednou centrální strategií, k posílení jejich lokálního ukotvení jako místních knihoven, které mají koncepci vypracovanou s ohledem na místo, ve kterém poskytují své služby. Proč k této změně přistoupili bylo objasněno v názvu příspěvku, který zněl Starke Stadtteile brauchen starke Stadtteilbibliotheken – Strategieentwicklung für Stadtteilbibliotheken. Vypracování strategického dokumentu se týkalo opravdu každé knihovny v síti a zásadním krokem bylo aktivní zapojení lokálních týmů (nevysedí se to, je nutné převzít iniciativu) do procesu. Těm byla poskytnuta metodická i metodologická pomoc a také čas, aby bylo možné na strategii pracovat. Tak došli k tomu, že je nutné na některé dny knihovnu pro veřejnost uzavřít. Celý proces trval rok a práce probíhala na workschopech v prostředí pobočky. Výsledné strategie nepodchycují “malá čísla”, ale zaměřují se na velké cílové skupiny a aktivity, do kterých má smysl vrhnout energii, která se následně vrátí. Znamená to ale také něco opustit. Právě aha-efekt, který přichází s uvědoměním si silných a slabých stránek knihovny, ve které pracuji, byl na celém procesu to nejdůležitější, ale také nejtěžší. Bylo by skvělé, kdyby se něco takového časem povedlo i u nás. Odlehčený příspěvek pak měla kolegyně z odborné medicínské knihovny, která organizovala její stěhování na nové místo a s novým rozložením funkcí. I přes to, že změna byla komunikována všemi dostupnými kanály a proces změny řízen dle doporučení z příruček, tak hlavní roli sehrál faktor chaosu, který do procesu vnášejí lidé. Lidé, kteří mají pocit, že nic z toho, o čem se právě mluví nikdy neslyšeli a nebyli s tím dostatečně seznámeni. Nedá se tedy říci, že konec celého procesu byl zakončen přesně podle diagramu, ale spíše podle hesla wird schon, tedy dobře to dopadne. Jak také jinak, nejsme jaderná elektrárna…
AI, algoritmy a roboti
“KI” – v Německu používaná zkratka pro umělou inteligenci (Künstliche Intelligenz). Blok s názvem Generative KI, Discruption der Wissenschaftkommunikation und ihre Auswirkung auf Bibliotheken apeloval na narušení vědecké komunikace a jeho dopad na knihovny. Přednášející lektorkou byla Kathi Woitas, M.A. z Univerzitní knihovny v Bernu, která mluvila o knihovnách, které vystupují v očích veřejnosti jako poradci, jako zprostředkovatelé, jako instituce, které chrání údaje, produkty a nové nástroje – jsou odpovědné za spolehlivost, etiku a zákonné používání AI k ochraně uživatelů. Ve vědecké odborné literatuře může díky AI docházet k poruše vědecké integrity (vymýšlení údajných skutečností, plagiátorství, neuvádění úplných zdrojů). Lektorka uvedla stručný přehled politiky EU pro AI ve vědě – zachování integrity vědy je velký problém, který vyvolává rozšířené používání AI jako pomůcky pro přípravu vědeckých prací, odborných posudků a dokonce návrhů veřejných zakázek. Díky AI budou výrazně urychlené výzkumné procesy, integrace dat a výpočty kapacity, modelování složitých systémů nebo programování. Výzkumníci musí spolupracovat na vývoji osvědčených postupů, standardů a detekčních metod, aby se zajistilo, že přínosy AI budou využity a ne zneužity.
Další přednášku Roboti mezi policemi s knihami uváděl Mgr. Vojtěch Novák, Ph.D. z Národní technické knihovny v Praze, který představil nejen NTK, ale i spolupráci s lektorem Robotis Systems Ing. Michalem Řepkou, Ph.D. Úvodní slovo věnoval knize R.U.R. od Karla Čapka a literatuře, kterou mají k dispozici pro svou činnost a vzdělávání (např. Robot 100: Sto rozumů – VŠCHT Praha). Národní technická knihovna je zaměřená na rozvoj digitální gramotnosti a vzdělávání v oblasti robotiky díky workshopům pro ZŠ – úvod do robotiky, SŠ – workshopy s kráčejícími roboty, soutěž kráčejících robotů, základy programování robotů – ROBOT TRUCK (robotické nákl. auto s pracujícími optickými senzory), SŠ a univerzity – workshop s robotickým ramenem, stopa kolaborativní paže, ZOO, teambuilding s kráčejícími roboty. Hovořil o spolupráci NTK (Ing. Martin Zoula a Bc. Filip Kučera). Přednáška byla proložena fotografiemi a video záznamy jejich výsledků (Královský pavouk, robotické rameno, které připravuje sendvič apod.)
Další velké téma, totiž knihovny, jako instituce posilující demokratickou společnost, se prolínalo přednáškami zařazenými v různých blocích, včetně “české” diskuze. Byl mu ale také věnován samostatný blok nazvaný Bibliotheken und demokratische Landschaft. Úvodní příspěvek měly kolegyně z Hamburku a jeho tématem bylo kultivování komunikace na sociálních sítích, které spravují. Vypracovánu mají veřejnou netiketu, na kterou v případě potřeby uživatele odkazují. Její užití uváděly na příkladu komentářů k příspěvků o čtení v knihovně, které vedla místní drag queen Sasha. Kolegyně z Goethe Institutu posluchačstvo seznámila s tím, jak se jednotlivé GI vyrovnávají s prací v nedemokratickém prostředí a čemu občas jejich uživatelé, ale i zaměstnanci čelí (sledování, odposlouchávání). Poslední dva příspěvky byly na téma knihovny a EU. Na rozdíl od českých knihoven ty německé aktivně s tématem EU pracují a vyzývají k účasti ve volbách jako vyjádření občanského názoru. To v ČR spíše nevidíme, stejně jako bez povšimnutí proběhl manifest s názvem Libraries for a sustainable future, který k letošním volbám do Europarlamentu vypracovala EBLIDA. EBLIDA také stojí za tím, že knihovny jsou součástí pracovního plánu pro evropské politické struktury vzešlé z letošních voleb. Dokument vzniká v pracovní skupině s dobrovolnou mezinárodní účastí. Další verze by měla vyjít letos na podzim a bylo by fajn, kdyby se výsledný dokument objevil i ve vnitřní komunikaci českého knihovnictví.
Zaznamenala: Lenka Hanzlíková, své postřehy přidala také Petra Hrochová