Info – CZ
Analýza (pracovníci knihoven)
Analýzy věkové, vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven v ČR 2020/2021
Vladana Pillerová a Vít Richter, Národní knihovna ČR, vladana.pillerova@nkp.cz, vit.richter@nkp.cz
(Knihovny současnosti 2021 – Sborník z 29. ročníku konference)
V prvním pololetí roku 2021 proběhl již popáté průzkum mapující věkovou, vzdělanostní, genderovou, profesní a platovou strukturu pracovníků knihoven v ČR. Národní knihovna České republiky dlouhodobě sleduje vývoj personální situace v knihovnách v ČR a v pravidelných intervalech realizuje průzkumy v této oblasti. Výsledkem je soubor dat umožňující sledovat trendy zaměstnanecké struktury knihoven ČR v průběhu posledních více než 20 let a doplněný o aktuální problematiku.
Následuje výběr několika vybraných témat z analýzy.
Věkové a genderové složení pracovníků knihoven
V průběhu více než 20 let sledujeme pokles především v nejmladší věkové skupině knihovníků mezi 18 až 30 lety. V roce 2004 bylo mladých knihovníků dokonce 17 %, v roce 2020 již jen 9 %. Pozvolně také klesá podíl věkové skupiny pracovníků ve věku 31–40 let. Na opačném spektru narůstá podíl ve věkové kategorii nad 61 let na současných 13 % pracovníků, v roce 1998 tvořila tato skupina pouze 5 % pracovníků. Nejčastěji pracují v knihovnách lidé ve věku 41–60 let, podíl této skupiny kolísá okolo 60 %. Rozdělení této skupiny je vyrovnané, věková skupina 41–50 let tvoří 30 % pracovníků a skupina 51–60 let 29 %.
Stárnutí populace je celospolečenský problém a týká se nejrůznějších profesí. V našem oboru však byl podíl pracovníků staršího věku vždy vyšší než v jiných oborech a současný trend tuto skutečnost ještě zvýrazňuje.
Celkově v šetřených knihovnách pracuje 85 % knihovnic a 15 % knihovníků (oproti 13 % mužů a 87 % žen v roce 2016). Ze sledovaných skupin knihoven pak pracuje nejvíce mužů v ústředních specializovaných knihovnách (33 %) a krajských knihovnách (23 %).
Od roku 1998 do roku 2020, tedy za 22 let, sledujeme nárůst v počtu mužů – zaměstnanců knihovny o 8 %, tedy navýšení ze 7 % v r. 1998 na 15 % v roce 2020.
Vzdělání odborných pracovníků
Podíl knihovníků se středoškolským knihovnickým a středoškolským neknihovnickým vzděláním je nyní vyrovnaný (27 %). Celkově tedy v knihovnách pracuje 54 % knihovníků se středoškolským vzděláním včetně pracovníků s vyšším odborným vzděláním. Podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků knihoven se opět zvýšil, především v případě pracovníků s vysokoškolským knihovnickým vzděláním, a to z 20 % na 23 %, ale také v případě vysokoškoláků neknihovníků, a to z 19 % na 20 %. Celkově tedy skupina vysokoškoláků tvoří 43 %.
Od roku 1998 zde vidíme velmi výrazný trend zvyšování podílu odborných pracovníků na knihovnických pozicích s vysokoškolským vzděláním. Nárůst pracovníků v této skupině činí 21 %. Logicky je tento nárůst kompenzován poklesem skupiny středoškoláků, od roku 1998 se podíl středoškoláků snížil o 20 %.
Znalost jazyků
Z celkového počtu pracovníků knihoven, kteří ovládají cizí jazyk, případně více jazyků (celkem 3308 pracovníků), jich 54 % ovládá anglický jazyk, stejně jako v předchozím průzkumu. Zvýšil se podíl pracovníků, kteří ovládají německý jazyk (21 % oproti 17 % v roce 2016). Další pokles sledujeme v případě ruského jazyka (14 % oproti 18 % v roce 2016). Jedná se o setrvalý pokles, v roce 1998 vykázalo znalost ruštiny 40 % pracovníků. Počet pracovníků hovořících francouzsky zůstává podobný (3 %) a 8 % pracovníků je schopno domluvit se některým jiným jazykem.
Stejně jako v minulém průzkumu stále platí, že lépe jazykově vybaveni jsou knihovníci ve specializovaných knihovnách, ve kterých může být šance na uplatnění znalosti jazyků větší.
Témata dalšího vzdělávání
Nově byla do průzkumu přidána oblast, ve které se zjišťovala nejžádanější témata dalšího vzdělávání ve třech směrech – knihovnictví, management a informační technologie.
Veřejné knihovny mají zájem o témata, jako jsou podpora čtenářské gramotnosti, současná literatura, vzdělávací a komunitní role knihoven či využití sociálních sítí. Specializované knihovny spíše preferují další vzdělávání zahrnující informační zdroje, EIZ (elektronické informační zdroje), databáze a trendy ve vyhledávání. V podobném měřítku mají oba typy knihoven zájem o vzdělávání v oblasti katalogizace a organizace knihovního fondu. Na opačném spektru pak stojí v případě veřejných knihoven např. technické vzdělávání (robotika, programování) či statistika knihoven.
Výsledky průzkumu budou sloužit jako podklad při aktualizaci Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků.